Švýcarsko turistika

Tutistika s dětmi: Niederhorn

Včera jsme vyrazili opět k Thunskému jezeru, avšak na rozdíl od minulého týdne na jeho druhý břeh, na vrchol Niederhorn (1 950m.n.m.).

 


Na úvod malý tip pro cestovatele: když se ve Švýcarsku rozhodnete jet na výlet lanovkou, dopředu si zjistěte, jestli neexistuje nějaké zvýhodněné jízdné. Nemyslím tím poloviční pro děti ve věku 6-16 let, nebo pro dospělé, kteří vlastní průkazku na poloviční slevu. Některé společnosti totiž nabízí výhodné ceny, pokud se dostavíte před nebo po určité hodině. A někde jede úplně zadarmo ten, kdo má v daný den narozeniny.

To nám tady bohužel o pár dní nevyšlo, ale pro změnu jsme zjistili, že pokud se dostavíme na lanovku, která vyjíždí z dolní stanice Beatenbucht nejpozději v 8:44, ušetříme na zpáteční jízdence pro dospělého 42%. A to už je při místních cenách docela významná úspora!

 

 

Vzůru na vrchol

Nejdříve jsme jeli pozemní lanovkou z Beatenbuchtu do stanice Beatenberg (jede každých 20 minut), tady jsme pak přestoupili do kabinové lanovky, kterou jsme se dostali až na vrchol. Odsud jsme měli krásný výhled na Thunské jezero a na horu Niesen – švýcarskou pyramidu, o které jsem psala v jednom z minulých příspěvků.

 

V pozadí Niesen – švýcarská pyramida

Na vrcholu

Po výstupu z lanovky děti zamířily nejdříve na hřiště se skluzavkou ve tvaru draka a po pár sklouznutích jsme vyšli na vyhlídku, odkud se otevíraly nádherné pohledy jak na Thunské jezero, tak na skály na opačné straně.
Pohled na druhou stranu

Niederhorn – Vorsass

Počasí nám přálo, a tak jsme vyrazili na pětikilometrovou túru – nejdřív po hřebeni, a pak směrem dolů, abychom se dostali ke střední stanici lanovky Vorsass.
Pohled na skály
Cesta od odbočky Oberburgfeld vedla řídkým lesem a byla převážně kamenitá, museli jsme dávat pozor na každý krok (určitě není vhodná pro kočárky). Informační leták sliboval, že pokud budeme mít štěstí, uvidíme některá horská zvířata, třeba kamzíky. Ale jediným kamzíkem na trase byl náš starší syn, který nadšeně hledal další a další červenobílé turistické značky, vyvedené ať už na kamenech, anebo na stromech.

Všude podél cesty byly borůvky


Místo na opékání

Túra nám zabrala asi tři hodiny, ale hodně jsme se zdrželi sbíráním borůvek, kterých bylo všude kolem cesty plno. Myslím, že od dětství jsem nesnědla tolik borůvek jako dnes 🙂 Na závěr těsně před cílem ještě přišla odměna v podobě grilovaných klobásek a buřtů.
Místo na opékání bylo po celé trase jen jedno, ale naštěstí mělo tři ohniště, takže se sem všichni hladoví turisté v pohodě vešli (12 důležitých věcí, co si vzít s sebou na piknik ve Švýcarsku, najdete v tomto mém příspěvku).

Posledních pár stovek metrů naší túry jsme měli krásný výhled na známé čtyřtisícovky Eiger, Jungfrau a Monch, které konečně vykoukly z mraků. Před sjezdem zpátky do údolí jsme se ještě občerstvili v malé restauraci nedaleko mezistanice Vorsass (i tady je malé dětské hřiště).
Vorsass – náš cíl

Jak můžete vidět na mapě, dají se tady pronajmout koloběžky na cestu zpátky do stanice Beatenberg. My jsme této možnosti nevyužili a raději zvolili bezpečný návrat lanovkou. Trasa, kterou jsme ušli, je na mapě vyznačená růžovou barvou.
 
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Pinterest, Bloglovin a Instagram.
A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!

You Might Also Like

4 komentáře

  • Reply
    Martina, Elegant 40
    11.9.2015 at 19:21

    Krasne fotografie!

  • Reply
    AdinaJustina
    11.9.2015 at 19:50

    Děkuji 🙂

  • Reply
    Tamara Gerber
    17.10.2016 at 13:45

    Looks like you had a fantastic time in the Swiss mountains!

    • Reply
      AdinaJustina
      17.10.2016 at 14:07

      Fortunately we have allways fantastic time in the Swiss mountains – they are so beautiful!

    Leave a Reply

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.