Švýcarsko turistika

Zimní procházka okolo jezera Trübsee (Engelberg)

Cítím se jako velká holka, že jsem se konečně dostala do vyhlášeného švýcarského střediska zimních sportů v Engelbergu. No ale přiznávám, do těchto nám relativně vzdálených končin jsme zavítali jen díky synovu hokejovému turnaji. Ještě předtím, než jsme se sem vypravili, jsem pátrala, co se dá v okolí podnikat, abychom nemuseli zmrzat na zimním stadionu.

Nechápejte mě špatně, nejsem krkavčí matka, které by nezáleželo na tom, jak se její prvorozený snaží na ledě. Ale! Pokud turnaj má trvat takřka celý den (notabene na místě musíte být ještě hodinu před jeho začátkem), a k tomu máte v závěsu ještě dvě mladší děti, opravdu i pro ně chcete vymyslet nějaký zajímavý program, aby se nemusely 8 hodin nudit na zimním stadionu. Takže jsem ještě před naším příjezdem vypátrala, že pro mě a naši nejmenší by byla hezká procházka okolo horského jezera Trübsee.

Příjezd

Příjezd do Engelbergu byl vskutku impozantní. Díky nedávnému mrazivém počasí byly vidět nesčetné zamrzlé vodopády spadající z okolních vrcholků. Jak jsem psala, jelikož jsme sem přijeli hlavně kvůli hokejovému turnaji, neparkovali jsme přímo na hlavním parkovišti u lanovky (parkovné 5CHF/den), ale pár set metrů dál u multifunkčního sportovního střediska Sportingpark Engelberg (odsud je to asi 10 minut pěšky podél řeky).

Zpáteční lístek na lanovku ke stanici Trübsee stojí 32 franků (16 franků s Halbtax). Do kabinky se v pohodě vejdou i sáně.

Trasa

Vystoupily jsme v mezistanici Trübsee, takřka hned vedle sjezdovky. Trošku mě sice píchlo u srdce, že jsem dnes lyžování musela oželet, ale hned mě to brzo přešlo.

Nasedly jsme na sáně a svezly se kousek dolů, k rozcestníku. Od něj jsme se vydaly doleva směrem k Trübsee Hopper – což je horizontální sedačková lanovka, která převáží lyžaře ke sjezdovkám Jochpass.

Podél lanovky jsme přišly až k restaraci Alpstübli.

Dvě křesílka jakoby čekaly právě na nás, a proto jsme se tady na chvíli uvelebily, abychom načerpaly energii z hřejivých slunečních paprsků (ano, opravdu nebyla zima, jak dokazují fotky naší malé bez čepice a bez rukavic).

Užívaly jsme si výhledy na lyžaře lyžující v části Jochpass a trocha zábavy ve sněhu také nemohla chybět.

Zatímco si malá hrála ve sněhu, zvažovala jsem, kam se vydat dál. Jednou variantou bylo jít přes zamrzlé jezero přímo zpátky k lanovce, anebo jezero obejít. Nakonec jsem zvolila druhou alternativu.

Takže jsme následovaly ukazatele dál k Hüethütte. Cestou bylo opět pár míst, kde se dalo trošku popojet na sáňkách.

Tady jsme narazily na další rozcestník – důležité je nepokračovat k Obertrübsee, ale dát se doprava a držet se pořád stezky kolem jezera (ehm, tedy velké bílé plochy, pod kterou si to jezero pouze představujete :)).

Po této cestě jsme narazily i na neoznačenou odbočku vlevo, a po pár metrech jsme došly ke kraji útesu, odkud bylo hezky vidět do údolí.

A pak už opravdu zpátky k lanovce. Ještě než jsme ale nastoupili do kabinky směr Engelberg, zjistily jsme, že na terase restaurace nad stanicí lanovky je malé kluziště (ale opravdu malinké). Takže ten, kdo si nechce v klidu vychutnávat panoramatické výhledy, může si vypůjčit brusle a odškrtnout další zimní sport na Engelbergu 🙂

Shrnutí

Naši trasu vidíte na mapě. Celkem jsme ušly zhruba 3,5km a procházka nám (i s krátkým zastavením u Alpstübli a na vyhlídce) trvala asi hodinu a půl. A moje dojmy? No, nemůžu to popsat jako zklamání, to rozhodně ne. Jde spíš o to, že jsem měla nějaká očekávání, a ty se nenaplnila. A co jsem vlastně čekala? No, že uvidím “slavnou” lanovku Rotair (první rotující lanovku na světě). Ale vzhledem k tomu, že ta se nachází ještě o pár stovek metrů dál a je schovaná za rohem (resp. za horou), neviděla jsem nic.

Každopádně procházka to byla hezká, a rozhodně bych se sem někdy ráda vypravila i v létě.

 

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.