čepice

Nebudete mi to asi věřit, ale doplést tuto čepici mi trvalo rok a půl. Rok a půl! Chápete to? A jak k tomu došlo? Vcelku jednoduše: začala jsem ji plést někdy na jaře 2019 (protože jsem byla ještě v laufu z pletení předchozích projektů – jako třeba této čepice s copánkovým vzorem) a nějak mi nedošlo, že už ji s přibývajícími teplými dny už neužiju a chuť do pletení mě naprosto opustila. A tak rozpletená čepice putovala do čerstvě ušitého košíku na pletací potřeby a pletení jsem uložila k letnímu spánku. Neptejte se mě, proč jsem ji nedopletla minulou zimu. Vážně nevím. A přitom ten košík na mě z rohu pokoje celou tu dobu tak smutně koukal, ale já jsem prostě neměla do pletení chuť. Ale to se tak někdy stává. Chuť plést ke mně asi přichází ve vlnách. A jsem ráda, že letos už zase jedu na pletací vlně 🙂 A s hrdostí v hlase oznamuju, že jsem konečně dopletla svou dvoubarevnou čepici s norským vzorem! A tady je návod!