Browsing Tag

ze života

tvoření

Letošní velikonoční výzdoba

Tento příspěvek jsem měla připravený už poměrně dlouho, protože letos jsem s výrobou velikonočních dekorací začala velmi brzo, sotva pár dní poté, co jsme odzdobili vánoční stromeček. Jednu chvíli to totiž vypadalo, že jaro přijde už v lednu (důkazem budiž fotky sneženek a primulí, které jsem zachytila v místních zahrádkách). Ale konečně máme březen, Velikonoce takřka za dveřmi, a já už jsem nemohla vydržet se s vámi nepodělit o moje letošní výtvory. 

Na úvod podotýkám, že velkou inspirací mi byl opět Pinterest. Asi nejpracnější byla výroba tohoto netradičního věnce (návod najdete tady). Ale díky tomu, že jsem měla dva malé pomocníky, kteří si namotáváním příze na plastová vajíčka a polystyrenové kuličky trénovali jemnou motoriku, práce šla docela od ruky. 
Za nejroztomilejší dekoraci považuju tyto jednoduché pletené zajíčky (návod tady). Doufám, že za stejně roztomilé je budou považovat i koledníci, kteří je na Velikonoční pondělí najdou v balíčku, který dostanou za “mrskačku”. 
U tohoto svícnu jsem se neinspirovala Pinterestem, ale sama sebou, protože podobný jsem vyráběla už loni. Tentokrát jsem ale k jeho výrobě nepoužila větvičky z vánočního stromku, ale koupila jsem je přímo už takto nabarvené.

K výrobě látkových tulipánů mě inspirovala moje kamarádka, která mi poslala odkaz na youtube a pár fotek svých výtvorů. Neváhala jsem a pustila se do nich taky. Není to nic složitého a tulipány vám můžou dělat ve váze parádu klidně celý rok 🙂

I letos děti přispěly svojí troškou do mlýna a s výzdobou pomohly. Nejenom pomocí při tvoření věnce, ale společně si každý vyrobili velikonoční kuřátko ze dvou žlutých bambulí.

A jelikož ráda peču, vyzkoušela jsem domácí “Oreo sušenky” s velikonočním motivem – tak tak jsem je stihla vyfotit, než se snědly 🙂

A co vy? Už se těšíte na přicházející svátky jara?

Pokud nechcete přijít o nejnovější příspěvky na mém blogu, staňte se jeho pravidelným čtenářem a zaregistrujte se v pravém horním rohu této stránky. Děkuji 🙂
Budu ráda, kdykoli budete chtít sdílet moje příspěvky na Facebooku nebo Twitteru. Pomůže mi to dostat můj blog k dalším lidem, kterým by se také mohl líbit.
Nezapomeňte mě také sledovat přes Facebook, Pinterest, Bloglovin a Instagram.

A samozřejmě se těším na všechny vaše komentáře!

tvoření

Lego, Lego, všude samé Lego

Takhle od plic si někdy ulevím, když na ně nečekaně šlápnu bosou nohou. Ten, kdo zažil, mi dá za pravdu, že v tomto okamžiku rozhodně nelze zůstat ledově klidným! Myslím, že v každé domácnosti, kde je alespoň jeden potomek, se dříve či později začnou objevovat barevné kostičky původem z Dánska. A jak s přibývajícím věkem roste počet příležitostí, kdy je možné dítě obdarovat větší či menší krabičkou Lega (svátek, narozeniny, Den dětí, konec školního roku, Mikuláš, Vánoce…), zvětšuje se nejen různorodost kostiček, ale hlavně jejich počet! 
Podle jakého klíče mám třídit?

A proto s narůstajícím množstvím přichází otázka, kam s tím vším? Jistě se shodneme, že uchovávat Lego v originálních krabičkách není dost dobře možné. Pokud by krabička bez úhony přežila nedočkavé rozbalování, tenhle systém by byl dlouhodobě neudržitelný, jelikož děti ze všeho nejvíce milují promíchávání kostiček z různých sérií. Proč by taky měli stavět podle návodů, když vymýšlet si vlastní super auta nebo letadla je to nejlepší?

Jelikož nejsem ten typ, co by všechny kostičky sesypal do jedné krabice, a pak se vztekal, že při skládání s dětmi nemůže najít “placatou dvojku”, museli jsme pro zachování mého duševního zdraví vymyslet nějaký organizační systém.
Nejdříve jsme asi před rokem v hobby marketu koupili kurfříkový organizér, původně určený na šroubky. Ten nám sloužil docela dobře – seshora byly všechny kostičky dobře vidět (teda pravda až na ty drobné černé) a přihrádky se daly upravovat podle velikosti a počtu jednotlivých kostiček. 
Vpravo starý systém, vlevo nový
Jednoho dne ale bylo kostiček tolik, že z kufříku doslova přetékaly. Proto bylo nutné vymyslet, jak dál. Na internetu jsem hledala různé tipy – a i když se mi některé velmi líbily (třeba tadytady nebo tady), tak z důvodu nedostatku prostoru byly jednoduše nerealizovatelné. 
Takže znova jsme vyrazili do místního hobby marketu, abychom našli to, co by nám nejvíc vyhovovalo. Nakonec volba padla na zásuvkový organizér zn. Stanley. No a mohla jsem se pustit do práce. Teď vím, jak se asi cítila Popelka, když musela třídit hrách a čočku! Nejhorší bylo přijít na to, podle jakého klíče kostičky do zásuvek organizovat. Podle barev? Podle tvarů? Ale těch je tolik….Ach jo! Nakonec jsem na to přišla a práce mi šla pěkně od ruky. Musím přiznat, že to byla ve finále i dobrá forma relaxace 🙂 A tady je výsledek mého snažení: 
Jak dlouho to takhle hezky protříděné vydrží? 🙂
Ještě si pohrávám s myšlenkou, že bych na každou přihrádku přilepila obrázek tvaru kostiček, kam která patří, aby bylo pro děti (ha ha, samozřejmě, že pro mě!) třídění snazší. Ale to už bych asi byla velký puntičkář. Anebo snad ne?! :O
tvoření

Pinterest – moje budoucí zkáza? ;)

Poprvé jsem zaregistrovala existenci Pinterestu v roce 2012 v pořadu Ekonomika+ na programu ČT24. Reportáž (můžete ji vidět tady) pojednávala o různých sociálních sítích, které nejsou ještě tak známé jako například Facebook, ale mezi uživateli získávají stále více příznivců. Na Pinterestu mě zaujalo hlavně to, že na rozdíl od Facebooku se nemusíte s nikým virtuálně přátelit, abyste mohli sdílet to, co vás baví a co se vám líbí. Dále jsem však jeho existenci pustila z hlavy, protože jsem v té době byla zarytým odpůrcem sociálních sítí (mezi nimi i Bloggeru :)), aplikací do chytrých telefonů a těchto věcí vůbec. 21.století mě ale dohnalo, a já jsem nedávno Pinterestu propadla tak, až mě to někdy samotnou začíná štvát 🙂

A jak tedy Pinterest funguje?

Možná si někdo vzpomenete, jak jste v pubertě sbíral výstřižky z časopisů – ať už šlo o zajímavé recepty, které jste chtěli vyzkoušet, oblečení, které jste měli v plánu si v budoucnu ušít, anebo prostě jen obrázky, které se vám líbily a rádi jste se k jejich prohlížení vraceli. Ty výstřižky jste si možná třídili do různých složek podle vámi vybraných témat. Na podobném principu je založen i Pinterest. Na virtuální nástěnky (které si můžete různě podle sebe pojmenovat) si ukládáte, neboli “připínáte” obrázky, které jste někde objevili a které se vám líbí (přičemž zůstává odkaz na jejich původní umístění na internetu). A pak je můžete sdílet s ostatními uživateli, pokud chcete. 

A proč jsem v nadpisu psala, že Pinterest bude moje budoucí zkáza?

Stalo se to vcelku nenápadně, když jsem hledala inspiraci pro mé tvoření. Do Googlu jsem zadala klíčová slova, která jsem zrovna hledala a šup: vyjelo mi spousta obrázků, většina z nich s odkazem právě na Pinterest. A tak jsem se po chvíli váhání na Pinterest registrovala, vytvořila si vlastní nástěnky s tématy, které mě zajímají (kromě “Co vytvořit”, také např. “Módní inspirace”, “Švýcarsko” apod.) a také zadala témata, která bych ráda sledovala (běhání, móda, pletení a háčkování atd.) A od té doby si připadám, jako bych se upsala dáblu! Ale ne, to samozřejmě přeháním 🙂 Nicméně pořád nacházím nové a nové fotky, a připadá mi, že do konce života nechci dělat nic jiného, než plést, háčkovat, vyšívat, tolik inspirace na pinterestu nacházím! Tak jen pro ilustraci, co na mě “vyjelo”, když jsem zadala klíčová slova “cross stich free pattern easter” (volně přeloženo jako vzory ke stažení zdarma pro křížkovou výšivku s tématem Velikonoce).
No nechce se vám teď pustit do vyšívání? Mně teda jo! Ale nesmím! Právě mám totiž rozpletenou šálu, a pak se pustím do pletení svetru a háčkování jarních čepiček a velikonočních dekorací a ….už se radši pro dnešek musím z Pinterestu odhlásit!!!
tvoření

Letí sova, letí….:)

Asi tak před rokem jsem si začala všímat, že se skoro na všem začínají objevovat různě zpracované motivy se sovami. Vy taky? Nejsem člověk, který slepě sleduje módní designové trendy, takže jsem rozhodně neměla nutkání pořídit si například diář nebo hrnek s tímto vcelku roztomilým motivem. Ale rok se s rokem sešel, a já jsem zjistila, že sovy si do našeho domova stejně cestu našly 🙂

Začalo to vcelku nenápadně – těsně před naším stěhováním do Švýcarska jsem šla ještě koupit několik drobností do drogerie, a paní prodavačka se mě zeptala, jestli nechci využít své body a vzít si za ně hrnek. Řekla jsem si, proč ne? Škoda zahodit pracně nasbírané body a hrnek se vždycky hodí (o mé hrnkové obsesi jste si mohli přečíst tady – mmch. z tohoto piju zelený čaj;)). A tak jsem měla doma (teda zatím ne doma, ale tehdy v kufru) první soví věc.

Tento podzim mi přišlo, že byly sovy snad všude, bylo jich ještě víc než vloni. Myslím tedy hlavně na různých dekoracích, vybavení do domácnosti a podobně. Doslova soví nálety! Já jsem nakonec neodolala a koupila aspoň tento látkový pytlík na chleba.

V tomto období jsem se také rozhodla ušít nákrčník nejen pro kluky, ale i v dívčí variantě. Kupodivu žádný jiný holčičí motiv jako ten se sovičkami nebyl tak hezký. Co myslíte?

Další “soví” věcí, která k nám připutovala, je hrneček z Řecka, který nám přivezli jako suvenýr z dovolené naši. Sice byl původně určený pro mladšího syna, ale já si do něj dělám svoje poobědové kafe (ale psssst, jemu to neříkejte ;-))

Když jsme byli přes Vánoce v Čechách, dostali jsme spoustu dárků tzv, “do kúta” pro naši malou. Mezi nimi byla i tato krásná hebounká osuška, jak jinak než se sovami 🙂

A zatím posledním přírůstkem do naší soví rodiny jsou dětské kožené capáčky (tady se jim říká “schläppli” nebo “finken”), které jsem pořídila pro dcerku. Prostě jim nešlo odolat a už se strašně těším, až v nich bude dělat parádu.

A co vy? Taky máte doma něco se sovami? Nebo jaký jiný motiv se ve vaší domácnosti vyskytuje nejčastěji?

tvoření

Cupcakové šílenství

Kdo se ještě s termínem cupcake nesetkal, pro toho na úvod vysvětlím, že je to vlastně taková minibábovka v papírovém košíčku s krémovou polevou nahoře, která pasuje akorát do malých dětských rukou. Blogů, stránek a videonávodů o pečení cupcaků je nespočet, ale tím vás nechci zatěžovat. Chtěla jsem se s vámi jen podělit o výsledky tvoření z tohoto víkendu, kdy mě k vyzkoušení cupcaků doslova “donutil” starší syn, který se pořád dožadoval, kdy už konečně budeme péct podle receptu z čokoládovny Frey. 

Při návštěvě čokoládovny Frey, o které jsem psala tady, jsme na zábavném interaktivním panelu odpovídali na různé otázky, aby nám nakonec vyšlo, jaký jsme “čokoládový typ”. A k tomuto výsledku byl přiložen nejlépe se hodící recept. No a na mě připadl recept právě na cupcakes 🙂
Do pečení sladkého se mi moc nechtělo, zvláště proto, že se tělo ještě nevzpamatovalo z přílišné konzumace vánočního cukroví, ale čekal nás deštivý víkend, a tak jsem se rozhodla, že se do toho dáme a s dětmi si výrobu cupcakes užijeme!
Pro jistotu jsem nejdřív na internetu zhlédla pár videí a tipů, hlavně co se výroby krémů a techniky zdobení týká (třeba tadytady a tady), ale nakonec jsem zjistila, že to vážně není žádná věda 🙂
Jako první jsme se pustili do výroby čokoládových cupcaků podle receptu z Frey. Jelikož čokoládovo-smetanového krému bylo docela málo (anebo jsem ho dávala moc?) a vystačil jen na půlku košíčků, rozhodla jsem se udělat další, pro změnu máslový. 
Čokoládové cupcakes s máslovým krémem

Pak jsem se ale dostala do situace, kdy mi pro změnu zbyla půlka krému. Co teď? Prolistovala jsem svou kuchařku, našla recept na jablečné muffiny (kde jsem ořechy nahradila bílou čokoládou) a za chvíli bylo hotovo. I když…bylo by možná hotovo třikrát rychleji, kdybych u sebe neměla dva pomocníčky, a ještě navíc neodbíhala sledovat biatlon (tento víkend extrémně napínavý ;)).

Jablečné cupcakes s máslovým krémem

Na fotkách můžete vidět výsledky našeho snažení. A jak nejraději trávíte s dětmi deštivé víkendy vy?

Update: nedávno jsem narazila na další dobrý blog o pečení, mj. s částí věnující se také cupcakes. Na Valentýnskou neděli bylo také ošklivé počasí, a proto jsem se rozhodla vyzkoušet (samozřejmě za pomoci dětí) tyto Piňacolada (ananasovo-kokosové) cupcakes. Oproti původnímu receptu jsem však udělala malou změnu v tom, že větší část másla v těstě i krému jsem nahradila kokosovým tukem. Myslím, že se povedly, co vy na to?